články do Čerčanského zpravodaje, září 2016
Základní umělecká škola si připomíná 65. výročí založení
V současné době se na škole vyučuje hra na klavír, akordeon, housle, kontrabas, basovou kytaru, kytaru, klarinet, saxofon, příčnou a zobcovou flétnu, zpěv, komorní a souborová hra, výtvarná tvorba, přípravná hudební a výtvarná výchova.
Ve školním roce 1949–1950 byla v Čerčanech otevřena pobočka benešovského Hudebního ústavu Josefa Suka, později byla umístěna do samostatné budovy v Sukově ulici 125, kde sídlí dodnes. Výuku navštěvovalo kolem 30 žáků.1951–1952 byla otevřená samostatná hudební škola. Vyučovala se hra na housle a klavír, hudební nauka. 1953–1954 byla otevřena pobočka v Poříčí nad Sázavou, Školní190.
1961–1962 se z ní stává Lidová škola umění. Od 1. září 1962 do 30. června 1969 pobočka LŠU Benešov. Od 1. září 1969 opět samostatná LŠU. 1990–1991 z dosavadní LŠU vznikla Základní umělecká škola. 1994–1995 založen výtvarný obor. Od srpna 2000 je Základní umělecká škola Čerčany v právní subjektivitě. Od roku 2004 se stává zřizovatelem školy Obec Čerčany.
Kapacita 170 žáků bývá zpravidla v posledních pěti letech plně využita. Společně se zřizovatelem pracuje škola na záměru přestěhovat se do větších prostor. Střednědobý záměr je rozšířit nabídku o taneční obor. V tomto ohledu spolupracuje škola a obec s Posázavím a odborem MŠMT pro umělecké vzdělávání, požadavky školy jsou zahrnuty do místního akčního plánu. Záleží na tom, zda se povede realizovat současný záměr obce ohledně výstavby domu s podporovanými byty.
Anton Masnica, ředitel školy
PRÁZDNINOVÉ MALOVÁNÍ V PYŠELÍCH
Na konci července proběhlo ve Výtvarné dílně Galerie u Marie ve spolupráci ze ZUŠ Čerčany „Prázdninové malování“.O dva týdenní kurzy byl tak velký zájem, že jsme bohužel nemohli vyhovět všem zájemcům. Téma prvního týdne „Jak se žije v krajině mé fantazie“ se dětem moc líbilo a vytvořily krásné obrazy plné roztodivných zvířat, létajících básníků, barevných bublin a dalších a dalších nespoutaných nápadů. Druhý týden jsme malovali „V letním horku na pyšelském dvorku“.Výtvarná dílna byla plná králíků, psů, koček, dřeva na zimu, hrábí a tak dále…Oba dva týdny jsme si vyzkoušeli různé techniky. Temperu, vodovku, perokresbu a pastel. Bylo to krásné zpestření letních prázdnin a moc se nám to líbilo.
Za všechny malíře napsala Marie Kolářová
VÝTVARNÝ TÁBOR NA CHRUDIMCE
Letos již po osmé jsme na poslední týden prázdnin připravili pro děti Výtvarný tábor na Chrudimce.
„Umění dávných let obdivuje celý svět“ bylo letošní téma. Děti se inspirovaly obrazy Afričanů, Indiánů, Japonců, Egypťanů a Aboriginců. Zároveň celý týden získávaly vzácné exponáty do sbírky právě na táboře vzniklého centra pro světové umění. K tomu jim pomáhali slavní čeští cestovatelé a badatelé :Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka, Vojtěch Frič, Emil Holub, Jan Eskymo Welzl a Bedřich Hrozný.
Na závěr jsme připravili pro rodiče vernisáž s krátkou kulturní vložkou.Měli jsme krásné počasí, výbornou partu dospěláků a hlavně super děti. Co víc si přát. Už teď se těšíme na devátý ročník a to si střihneme české ilustrátory.Tvorbě a skotačení zdar.
Marie Kolářová ZUŠ Čerčany
MALBY V PODCHODU NA ŽELEZNIČNÍ ZASTÁVCE PYŠELY
Mnozí z vás, kteří vystupují na nádraží Čerčany, znají „ Čerčanskou obrazárnu“. Tu před sedmi lety pro potěchu oka kolemjdoucích namalovaly děti ze ZUŠ Čerčany. Čas plynul a mazalové se zakousli do maleb a dílo, které těšilo, teď spíše straší. Jak vyzrát na ty čmáraly, kteří przní veřejné prostory svými bezduchými a někdy vulgárními malůvkami? Má vůbec cenu se pouštět do podobných projektů? Není to zbytečně vynaložené úsilí? A co teprve to zklamání, které následuje po nadšení a radosti z tvorby.
Toto všechno jsem měla na mysli, když naši školu poprosil Obecní úřad v Čerčanech, abychom vymalovali pyšelský podchod na železniční zastávce. Musím se vám přiznat, že se mi do toho strašně nechtělo, ale nedalo mi to a nakonec mě napadla geniální myšlenka. Co spojit vandalství a vulgarismus s uměním! No, a tak vznikl projekt „ Sázavské rypičky“. Přizvala jsem ke spolupráci dospělé, co rádi malují, protože s dětmi by to bylo nevýchovné. Nejdříve jsme si nakreslili kosočtverce, které známe ze zastávek, výtahů a veřejných záchodků, a pak jsme z nich vytvořili nádherné rybičky – rypičky. Co malíř, to originální rypička. Přišlo spoustu lidí a brali s sebou i svoje děti, tak že si nakonec přišla na své i mladá generace. Já jsem pak ještě přimalovala chlapečka, který kosočtverce vybarvuje a rybáře, který je chytá.
Vznikl tak originální podchod, kterým se může pochlubit jen a jen pyšelská zastávka, jako svého času byla originální „Čerčanská obrazárna“. Uvidíme, jak dlouho vydrží v původním stavu a třeba se rypičky budou líbit i vandalům a nechají je klidně plout po stěnách podchodu na věky.
Marie Kolářová
Ohlasy, komentáře:
Jak jsme malovali „Rypičky“ 🙂 🙂 🙂
Bylo to úžasný, hrozně pozitivní. Jedna maminka tam malovala s holčičkou a najednou slyším „Tahle je hezká, ta se mi povedla, ta už není tak sprostá“ – sranda 🙂
Hezký den, Markéta
Vážená paní Kolářová, vážený pane Masnico,
V sobotu jsem si prohlédl výzdobu podchodu v zastávce Pyšely a byl jsem nadšen!! Velice Vám děkuji za zorganizování akce a hlavně za Váš nápad jak podchod „oživit“.
Věřím, že se výzdoba bude líbit a zároveň pomůže ochránit podchod od „nenechavců“, kteří dovedou jen ničit. Moje poděkování patří nejen Vám, ale samozřejmě i všem těm, kteří se na výzdobě podchodu podíleli.
S pozdravem
Ing.Jan Marek
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Oblastní ředitelství Praha
PODĚKOVÁNÍ:
Milá Maruško,moc děkuji za všechno, co pro školu děláš a jsem na TEBE pyšný. Jsi opravdu JEDNIČKA na škole a TVÉ nápady oslovují již dlouhá léta širokou veřejnost.S úctou Anton Masnica, ředitel školy